Herní specialista zatím v ČR není běžnou součástí zdravotních a sociálních služeb a jeho postavení dosud není legislativně ukotveno. V řadě zemí je však plnohodnotným členem ošetřujícího týmu a společně s ostatními pomáhajícími profesionály hledá cesty, jak eliminovat negativní dopad nemoci, terapie a institucionálního prostředí na dítě a jeho blízké. Jeho hlavním pracovním nástrojem je široce pojatá hra, již využívá nejen pro naplňování volného času dětí, ale také k detekci méně nápadných signálů jejich případné úzkosti, stresu či nejistoty.
Herní specialisté působí zejména v nemocnicích a zdravotnických zařízeních, ale uplatnění mohou nalézt všude tam, kde je pečováno o děti či jiné potenciálně zranitelné klienty, a to i tehdy, jde-li o péči komunitní nebo domácí. Každé prostředí samozřejmě vyžaduje adekvátní modifikaci, v níž jsou odpovídajícím způsobem zdůrazněny aspekty a využity prostředky, které jsou s ohledem na konkrétní okolnosti nějak významné a relevantní.
Kupříkladu v kontextu dětské paliativní a hospicové péče, charakterizované často výrazným zhoršením fyzického stavu a redukcí sociálních vazeb dítěte, tak vystupuje do popředí zejména normalizační a kompenzační funkce hry, kdy herní specialisté pomáhají vyrovnávat podněty a vjemy, které se ze života nemocného dítěte vytrácí, a vytvářet prostor, v němž dítě může svobodně reflektovat a zkoumat svou situaci i její perspektivu a komunikovat o ní.